Bohoslužby Boží Hod Velikonoční 12. 4. 2020

 

Dejvice Neděle velikonoční  12.4.2020     (P. Ruml)

Int. Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého.

Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň? Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona. Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!

Slavme společně velikonoční neděli, slavné Kristovo vzkříšení. Amen. 

Evangelium: Jan 1 

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.

To bylo na počátku u Boha….

P.: Irena Troupová: Victimae paschali

Modlitba:

Veselme se a jásejme, neboť pravice Páně dokázala síly: Chvála, čest a dík tobě, Bohu našemu. Oslavil jsi knížete života. Vzkřísil jsi jej z mrtvých…

Probudil jsi Pána Ježíše Krista, probuď také nás. Dej nám jistotu nového světa, v němž nebude už smrt. Nebude v něm utrpení ani křik ani bolest. Aj, všecko činíš nové. I nás obnov svým Duchem. Díky tobě, Bože života a spásy. Amen.

Kázání: Text: 1 Kor 15, 1-8 

Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, a skrze něž docházíte spásy... Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem… Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt…Amen

Kázání:

Milé sestry a milí bratři, vážení přátelé,

Přemýšlím dnes pro vás o obsahu a významu slov; kde se berou, jakou mají moc a co s námi mohou udělat. Donedávna málokdo z nás použil cizí, napínavě znějící slovo korona; astronomové jí našli kolem slunce jako zář, každý druhý z nás má ve své kanceláři nádherný pořadač ze stejnojmenné firmy; ale k nám teď drsně připlula korona ve složení s virem; slovo se stalo samozřejmostí; vystoupilo z nevědomé šedi do každodenní reality.

Je s tímto slovem spojeno několik nesnází, já si pro dnešní naprosto výjimečné-jak doufám-velikonoční bohoslužby bez vás zde-vyberu tři. Z neznámého slova stalo se úplně běžným. Označuje skutečnost, kterou okem nevidíme. Označuje sílu, která se dotýká celého světa a mění ho.

    V tyto největší nádherné křesťanské svátky vyslovujeme slovo vzkříšení. Křesťané je ovšem vyslovují téměř každou neděli, když recitují slova vyznání své víry. Věřím v těla z mrtvých vzkříšení.

   O slovu vzkříšení platí to, co jsem říkal před chvílí o slovu koronavir.   Objevilo se z nenápadné šedi mnoha slov. Vědělo o něm pár písmáků, sedm století před Kristem je v bibli poprvé někdo použil. Kromě toho ovšem s podobnou představou pracovala snad všechna náboženství. Protože se mj. musela vyrovnávat s fenoménem smrti a umírání, s faktem konečnosti lidského života.    

    Z ničeho nic, z nenápadného slova vzkříšení, stalo se termínem běžným. Dva tisíce let jej opakují miliony lidí na celém světě napříč historií. To slovo známe, ale hledejme dnes znovu jeho obsah; co znamená; co nám sděluje?

   Označuje skutečnost, kterou neuvidíme prostým okem. Svědků Kristova vzkříšení bylo malinko a ještě měli potíž v té osobě, která k nim mluvila obyčejnými slovy, Krista Pána poznat. Apoštol Tomáš to říká na rovinu-dokud neuvidím, neuvěřím vám, že to mohl být vzkříšený Pán. Apoštol Pavel jako první v křesťanské historii to dává na papír-epištola do Korintu byla napsána dříve než evangelia. A vyjmenovává taxativně, kolika lidem se vzkříšený Pán ukázal. Apoštolům, pěti stům bratřím, vynechává, jak je jeho dobovým zvykem ženy, a nakonec jmenuje sebe. A tituluje se hrozným slovem pro nedonošené dítěte. 

    Málo lidí na vlastní oči vidělo, mnoho lidí zažilo, poznalo, uvěřilo. Dozvěděli se o tom slovu tak, že se o něm mluvilo; že se šířily zvěsti; že to lidé opakovali, prožívali. Umírali s tím slovem na rtech. Poznali, že slovo vzkříšení má sílu, která proměňuje jejich život. Je mocné, jako to Slovo samo, o kterém psal evangelista Jan, Slovo Bůh, Slovo na počátku, Slovo, které se stalo tělem. Řeknete-li slovo vzkříšení, jako když říkáte Kristus.

    Něco, co nevidíš, může změnit tvůj život, život planety. Letošní epidemie tuto sílu má. Páchá nezměřitelné a těžko odhadnutelné škody, kráčí kontinenty, nedbá na hranice, nebere si servítky, nedělá rozdílů, klátí mladé, zdravé, stejně jako staré a slabé. Nastavuje nám všem nelítostný rozměr smrti. 

   Víme, že to skončí, že to přejde; vyhlížíme, jak dlouho si z toho budeme lízat rány. Náš glóbus, země, ekonomika, vztahy, plány a sny budou potřebovat restart. Rád v tento slavný den pro obnovu světa, která je kdesi před námi, použiji slovo vzkříšení. Uprostřed hrůzy globální epidemie, některé části života již vzkříšení prožívají-obloha nad průmyslovými oblastmi je po jak dlouhé době čistá; u Benátek se prohánějí delfíni; příroda se diví…i raduje… Z obnovy. A jakoby říkala nám pyšným hamounským uchvatitelským uzurpátorům-nech mě, člověče, taky žít; dej mi šanci prožít vzkříšení. Milé sestry a milí bratři, toto je možná poslední šance ke vzkříšení zeměkoule takové, jako ji dosud známe. Díky neviditelnému viru máme nahlédnout svůj hřích touhy vládnout a rozsévat smrt, kdekoli se hýbne cokoli živého, či leží někde něco neživého. Vzpomeňte si, kolikrát jsme v této době epidemie slyšeli triumfalistická mocnářská slova-my ho porazíme. Vir je příroda, součást přírody-přírodu neporazíme; my se jen musíme naučit žít v ní, vedle ní, s ní jako její ne úplně mocná či nejmocnější součást. Tyto Velikonoce, jedinečně spojené s výzvou k pokoře, dávají příležitost; možná pro nás poslední. Pak nás příroda porazí. 

Vyznáváme ti, Pane Bože náš hřích pýchy, sobectví, zbabělosti, strachu.

      Slovo vzkříšení bylo velmi silným impulsem pro celé dějiny lidstva. Nikoli jen slovo, ale ta velikonoční událost, která se stala s ukřižovaným Kristem zacloumala světem. Zasáhla lidi; dotkla se jejich srdcí. Proměnila i naše životy; protože z ní vane, teče, proudí výboj, který člověku umožňuje dívat se kupředu. A představte si-v tom je moc velikonočních svátků-že lidi, kteří se s Kristem  potkali, o něm slyšeli, jemu uvěřili, se mohou dívat až za hranice vlastní konečnosti; vlastní smrti.

   Slovo koronavir už nezní tak zajímavě; jen vzbuzuje hrůzu, protože proměňuje budoucnost ve velkou neznámou. 

    Slovo vzkříšení nevzbuzuje hrůzu, nevyvolává strach, protože proměňuje budoucnost s velkou neznámou-totiž se smrtí-v budoucnost známou. Protože ji tvoří vzkříšený Kristus. To Slovo, které bylo na počátku…v němž byl život a život byl světlo lidí.

    Vzkříšení Páně probouzí důvěru a má schopnost nás lidi-navzdory naší smrtelnosti-motivovat k víře, lásce a naději. Zvu vás všechny tam, kde si lidé neděli co neděli mohou opakovat, že věří v těla z mrtvých vzkříšení. Pojďte zase chodit do kostelů, nebudete litovat. Možná tam potkáte vzkříšeného Pána. Uslyšíte a uvidíte Slovo.

    Mnoho teď v souvislosti s epidemií bylo řečeno; slyšel jsem rozhovor s jedním ekonomem, který promýšlel možné následky pandemie pro českou ekonomiku. Řekl větu, kterou jen tak neuslyšíte-ekonomika nejsou peníze, ekonomika je důvěra.

    Nás budoucí svět i život závisí na důvěře. Přestaňme se bát lidí, nemocí, smrti. A důvěřujme, že jeden jest, kterému je vše poddáno. Byl vzkříšen. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt. Amen.

Vyznejme svoji víru slovy Apošt. vyznání a připravme se tak na Večeři Páně.

 Píseň: Irena Troupová: I know that my Redeemer.

VP:+ Modlitba přímluvná:+ Poslání:

Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu. A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla. Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.

Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

P.: 346 Irena TROUPOVÁ Buď tobě sláva