Svátosti

- tímto termínem označujeme viditelná znamení Boží milosti, ustanovená dle Písma Ježíšem Kristem. Co to znamená? Jde o obřady, které svojí formou - liturgií, zdůrazňují důležitost té chvíle. Písmo dosvědčuje, že jsou důležitá nejen pro nás, ale i pro Boha. Jsou to prostě události nad jiné důležité a slavnostní. Křesťanské církve se od sebe liší počtem a druhem svátostí. Naše církev má svátosti dvě: Křest a večeři páně.

Křest

znamená připojení člověka do společenství Kristovy církve. V naší církvi mu u dospělých předchází katecheze tj. poučení o základních věroučných otázkách a etice, tak aby křtěnec mohl pravdivě vyznat svoji víru. Děti mohou být křtěny na základě víry svých rodičů. Ti pak defacto slibují, že svému potomkovi budou Křesťanskou víru životem dosvědčovat a časem, až bude větší, bude moci po přípravě na konfirmaci svou víru sám vyznat. Ke křestu se vyjadřuje i staršovstvo sboru a sborové shomáždění, které nového člena mezi sebe vítá. Křest se děje dle Ježíšova ustanovení, prakticky pak trojím politím hlavy křtěnce.

Večeře Páně

je vysluhována "pod obojí" chlebem a vínem, stejně pro duchovního i členy církve. K večeři Páně mohou přistupovat všichni v Krista pokřtění, bez rozdílu v jaké byli pokřtěni církvi. Děti mohou přistupovat také, chléb a víno sice nepřijímají, Boží milost se na ně ale tak jako tak vztahuje. Naše církev nevěří ve faktickou přeměnu chleba na Kristovo tělo a vína v jeho krev, nicméně věříme, že tak jako tak tímto způsobem přicházíme Boží milostí do kontaktu se samotným Kristem. Činíme to na jeho památku, přesně podle jeho ustanovení. Přistupování k večeři Páně předchází vyznání vin a odpuštění vin.

Proč nemáme ještě další svátosti, třeba svátost manželství, svátost nemocných (pomazání), svátost smíření (zpověď), svěcení, biřmování (u nás by odpovídalo konfirmaci)? 

Všechny tyhle věci pokládáme za důležité, dokonce i hodné oslavy, modlitby apod., máme ale za to, že jsou buďto již obsaženy v těch "našich" dvou, nebo nejsou výslovně Kristem jako svátosti vyvýšeny.