Bohoslužby 22. 3. 2020

4. neděle v postu, Magdaléna Trgalová

Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen
Tuto neděli otevírá slovo o radosti, které dalo i název dnešní neděli „Laetare“: Radujte se s Jeruzalémem. Izaiáš 66, 10
Pokoj vám všem, kteří jste v Kristu Ježíši!

Modlitba:

Pane Bože, dnes slyšíme výzvu k radosti, ale není nám do zpěvu. Není snadné najít vnitřní radost tam, kde vidíme chaos a úzkost. Přesto věříme a poznáváme, že ty znáš všechno a dáváš nám možnost aspoň malé radosti zažívat každý den. Znáš každého člověka, jeho myšlení a jeho činy. A přes naše sklony k selhávání nás máš rád. Z toho se smíme radovat každý den!
Říkáváme, že jsme někoho konečně dobře poznali, až když nás zklame. Pane, víme, že to platí i o nás samotných, že se poznáváme do hloubky až tehdy, když zjistíme, že se na sebe nemůžeme cele spolehnout. Ty nás znáš lépe než my sami sebe. Děkujeme, že jsi poslal svého Syna Ježíše Krista, aby nás inspiroval, vysvobozoval z malomyslnosti, aby nás zachraňoval svou přemáhající láskou. Dáváš nám svobodu, se kterou přichází i možnost, rozhodovat se špatně. Zároveň nám však odpouštíš naše chyby a znovu nás zveš k účasti na svém díle smíření a pokoje, na ovlivňování a proměňování celého stvoření vírou, láskou a nadějí. Prosíme, proměňuj mocí svého Ducha i naše slabosti, smutky, obavy a trápení, dávej nám obklopeným rodinami i nám osamělým společenství s tebou, v radosti a pokoji. Amen.

Biblická čtení dle ekumenického lekcionáře pro tuto neděli:

Žalm 23: 1Davidův.

Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. 2Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, 3naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. 4I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. 5Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. 6Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.

a z knihy 1. Samuelovy 16, 1-13: 1

Hospodin řekl Samuelovi: „Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit? Já jsem ho zavrhl, aby nad Izraelem nekraloval. Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny.“ 2Samuel se zdráhal: „Jak mohu jít? Saul o tom uslyší a zabije mě.“ Hospodin řekl: „Vezmeš s sebou jalovici a řekneš: ‚Přicházím obětovat Hospodinu.‘ 3Na obětní hod pozveš Jišaje a já ti dám vědět, co máš dělat. Pomažeš mi toho, o němž ti povím.“ 4Samuel vykonal, co řekl Hospodin. Když přišel do Betléma, vyděšení starší města mu spěchali vstříc s otázkou: „Přinášíš pokoj?“ 5Odvětil: „Pokoj. Přišel jsem obětovat Hospodinu. Posvěťte se a půjdete se mnou k obětnímu hodu.“ Pak posvětil Jišaje a jeho syny a pozval je k obětnímu hodu. 6Když se dostavili a on spatřil Elíaba, řekl si : „Jistě tu stojí před Hospodinem jeho pomazaný.“ 7Hospodin však Samuelovi řekl: „Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, jak se dívá člověk. Člověk se dívá očima, Hospodin však hledí srdcem.“ 8Jišaj pak zavolal Abínádaba a předvedl ho před Samuela. On však řekl: „Hospodin nevyvolil ani toho.“ 9Jišaj tedy předvedl Šamu. Řekl: „Hospodin nevyvolil ani toho.“ 10Tak předvedl Jišaj před Samuela svých sedm synů, ale Samuel řekl: „Žádného z nich Hospodin nevyvolil.“ 11A Samuel se Jišaje otázal: „To jsou všichni mládenci?“ Jišaj odvětil: „Ještě zbývá nejmladší, ten však pase stádo.“ Samuel Jišajovi poručil: „Pošli pro něj! Nebudeme stolovat, dokud sem nepřijde.“ 12Poslal tedy pro něj a dal ho přivést. Byl ryšavý, s krásnýma očima a pěkného vzhledu. Tu řekl Hospodin: „Nuže, pomaž ho! To je on.“ 13Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále. Samuel pak hned nato odešel do Rámy.

Kázání:

Milé sestry, milí bratři v Kristu, mnozí asi právě zažíváme to, co starší v Betlémě. Vyděšeně hledíme na příchozí nebo na přicházející zprávy s obavou, zda nepřinesou zase další nepokoj a nebezpečí. A jako oni můžeme přijmout Jišajovu výzvu, nyní se soustředit na chvíli s Bohem a hledat to, co nám chce ukázat.
Jišaj říká, že přináší pokoj, ale i jemu trvalo docela dlouho, než přišel na to, koho mu chce Hospodin ukázat, jak má dokončit svůj úkol. Jak má Boží volání dopadnout? I my složitě hledáme v dnešní době odpovědi na své otázky, hledáme možná obtížně i správné otázky.
K tomu slyšíme v sedmém verši důležitou zprávu: Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce (hledí srdcem). Podobné myšlenky najdeme i na mnoha dalších místech v Písmu: Například v knize Přísloví 16:2-3 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. Nebo v Přísloví 21:2 čteme: Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin.
Můžeme a mohli jsme mít různé plány, co v tomto čase dělat, museli jsme je změnit. Znovu se ukazuje, že přes všechna moderní opatření nemáme vše pod kontrolou a ve své moci. Život opakovaně přináší situace, které jsme nečekali, které nás zaskočí nepřipravené, které bychom si nevybrali. Není však podstatné, zda dosáhneme svých předem vytyčených cílů. Věřím, že pro Pána Boha je mnohem důležitější, jakým způsobem jsme toho kterého cíle dosáhli nebo se alespoň dosáhnout snažili, jaká byla naše motivace a způsoby, jak prožíváme každý den. V malých i velkých věcech jde o to, co je za naším jednáním. Pána Boha neoslníme svými výkony, krásou, mocí, svými myšlenkami, ujištěními, opatřeními, plány, vizemi, rétorikou. On ví všechno, když ještě nemáme slovo na jazyku (Ž 139,4) a hledí k srdci. Ve Starém zákoně i v Ježíšových podobenstvích slyšíme o Bohu, který hledí na motivy jednání lidí. Možná se vám vybaví příběh o Kainu a Ábelovi, kdy Hospodin Abelovu oběť přijímá a Kainovu ne, protože ví, jak jeden i druhý přemýšlí. (Gn 4, 3-6) Stejně tak oběť chudé vdovy, která dá své poslední dvě mince do chrámové sbírky, má u Boha dle Ježíšových slov větší cenu než velké obnosy bohatých. (Mk 12, 41-44) A co modlitba farizee a hříšníka? Která má větší váhu? Opět ta, která je upřímným vyznáním, ne sebechválou. (Lukáš 18,9-14)
V nastalé situaci můžeme přemýšlet především o svých vlastních motivacích, ale také o motivacích lidí, kteří jsou na veřejnosti vidět či slyšet. Když někomu pomáháme, voláme mu nebo mu přinášíme nákup a chodíme před ním s rouškou, děláme to především kvůli sobě, abychom se lépe cítili, nebo to děláme hlavně kvůli dotyčnému člověku? A ti, kdo se snaží řešit nastalou situaci (lékaři, politici a mnozí další), kteří z nich to dělají především kvůli sobě, své slávě, pozici a zisku a kteří opravdu s obavou a péčí o druhé? A jaký vliv to má na výsledek?
Motivy mají vliv nejen na výsledek, ale také na formování našeho charakteru. A to, kým jsme a co je v našich srdcích se dobře projevuje právě ve vypjatých situacích. Proto je možná užitečné si tu a tam nějakou nestandardní situací projít. Někdy ani nepoznáváme sami sebe a vrací nás to k pokoře, že ve svém charakteru ještě máme na čem pracovat. Můžeme tak i nynější situaci hrozící nákazy a opatření s ní související vnímat jako jakousi prověrku - tříbení našich vztahů s nejbližšími, s nimiž teď v novém režimu musíme trávit většinou buď o mnoho více času (rodiny s dětmi), nebo je naopak nevidíme už vůbec, protože nás nemohou navštěvovat (například mnozí senioři mezi námi), tříbení toho, co je zásadní a co podružné. Jak si poradíme s nedostatkem ticha a klidu nebo naopak s jeho nadbytkem? Necháme se fascinovat velkým zlem nebo budeme spíše hledat možnosti řešení, malé krůčky a malá dobra každého dne? V týdnu jsem s mnohými z vás telefonovala a slyšela samozřejmě mnoho obav a nejistoty, ale také mnoho hezkých příběhů například o neznámých lidech, kteří vám venku nabídli pomoc, o tom, že jste teď hlouběji poznali, jak milé máte sousedy a obětavá vnoučata, nebo co vlastně k životu nepotřebujete. Spolu s Davidem se můžeme modlit slovy Žalmu 51:12 Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Nebo třeba Žalmu 139:23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, 24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
Hospodin na začátku Samuele vyzývá, aby už netruchlil nad Saulem. Bůh si ho vybral, ale ačkoli na počátku se mu dařilo, neprosil Boha, aby zkoumal jeho nitro, aby odkrýval a proměňoval jeho motivy. A tak tento král velice smutně končí. Chtěl, aby se jeho jméno zapsalo do dějin, dostal řadu příležitostí k nápravě, měl nablízku Božího proroka Samuele a přesto, šlo mu jen o sebe samého. Jeho motivy byly sobecké. Král David také nebyl žádný ideál, sice byl pohledný, uměl krásně hrát a zpívat a měl asi silné charisma, ale také učinil mnoho špatných rozhodnutí, nechal se na čas strhnout zlem. Vždy znovu však hledal Boží vůli a nápravu a “duch Hospodinův se Davida zmocňoval“. Nedejme se ani my strhnout zoufalstvím, svými neschopnostmi a poklesky, ale hledejme v Boží lásce sílu k dalším dnům, hodinám a minutám.
I špatné věci v sobě mohou obsahovat zárodky věcí dobrých. (Například naší planetě se jistě při menší dopravní zátěži alespoň na čas ulevilo.) Snažme se žít dobře přítomností a všímat si toho, jaké dobré věci, činy a slova a myšlenky můžeme jako vlnky v moři nepohody vnímat každý den.

Přímluvná modlitba:
Pane Bože, Ty jsi náš dobrý pastýř a vedeš nás každým dnem našeho života. Každý okamžik nás povzbuzuješ, sytíš nás a opatruješ. Posiluj v nás tuto jistotu, pomáhej i těm, kdo Tě nepoznávají, aby Tvou lásku zakusili.
Přimlouváme se za všechny nemocné. Prosíme za ty, kdo se upřímně snaží v současné situaci jakýmkoli způsobem pomáhat. Dávej jim i nám trpělivost, laskavost a statečnost. Proměňuj i činy těch, kdo pomáhají ze sobeckých motivů.
Prosíme Tě za rodiny plné obav, napětí, nervozity; za ty, kdo trpí domácím násilím, závislostmi, jsou bez domova, bez prostředků a zoufají si. Pomáhej jim najít sílu a cestu ke změně, posílej jim na pomoc ty, kdo je budou umět v této změně podpořit. Otevírej nám oči, abychom viděli situaci, kdy jsme právě my sami těmito lidmi.
Myslíme, Pane, také na ty, kdo trpí více jinými věcmi, než novým typem viru: za lidi strádající válkou, přírodními katastrofami, selháním justice, trvalým postižením, zničeným životním prostředím.
Prosíme i za sebe, abychom méně selhávali a více se nám dařilo čelit tomu, co nás potkalo. Dej nám pevnou víru, naději a především lásku. Voláme Tě pak každý sám i všichni společně slovy modlitby, kterou nás učil Tvůj Syn: Otče náš…..

Poslání: Jan 9, 1-3 1Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. 2Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ 3Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.
Požehnání: Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. Jemu náleží panství na věky věků! Amen.
(farářka ČCE v Praze - Dejvicích Magdaléna Trgalová)